tento týden se z nás stanou grafičtí designéři a naše tvoření bude směřovat do 14. století, konkrétně za Karlem IV. Dnes už si tvorbu plakátů, časopisů či knih spojujeme především s prací na počítači a někteří toho rukou ani tak moc nenapíší. V Karlově době toho mnozí také moc nenapsali, ale to proto, že umění číst a psát nebylo umožněno všem - ale co se týče knih, byla ručně psaná každá z nich.
Něco málo z historie knih:
Před vynálezem knihtisku vznikala většina knih v klášteře ve skriptoriu, což byla klášterní písařská dílna, kde se knihy opisovaly ručně. Ve středověku se u nás nejčastěji psalo na pergamen (z ovčí kůže). Rukopis byl doplněný ilustracemi, zvanými iluminace, ozdobnými bordurami, miniaturami. První písmeno slova, tzv.iniciála, bylo bohatě zdobené. K psaní používali (husí) brk.
Něco málo z kaligrafie:
Než začneš s úkolem z pracovního listu, vyzkoušej si psaní gotické abecedy. Pokud nemáš atopero či plochý (rovně střižený štětec), mohou ti dobře posloužit dvě tužky spojené gumičkou (viz obr.)
Na papír si nejdříve tužkou nakresli linky-řádky, kde budeš psát. Nakresli si i pomocné linky ve sklonu 45 stupňů, aby se ti podařilo lépe držet sklon pera, štětce či tužek.
Pokud budeš písmo psát štětcem, namíchej si do kalíšku barvu - zředěnou temperu nebo vodu hodně obarvenou barvou např. z anilinek.
Něco málo grafického designu - úkoly v pracovním listu:
1. Doplň správně pojmy k obrázku
2. Vytvoř iniciálu svého jména (např. písmeno T pro jméno Tomáš) (pro menší a zájemce)
3. Karel IV. se na vás usmívá ze stokorunové bankovky a vy jí vytvořte kamaráda - bankovku s Karlovým oblíbeným světcem - sv. Vítem.
Jako grafický designér propojte na obrázku o formátu cca 21 cm x 10,5 cm portrét světce s gotickým písmem, bordurou a miniaturami (prvky gotické architektury, atributy sv. Víta, rostlinné motivy apod.)
Vlastně se bude podobat stránce ze středověké knihy, jen bude mít mnohem méně textu:))
A kdo to byl ten svatý Vít?
Byl to sicilský mučedník 4. století, jehož část ostatků (rameno) obdržel sv. Václav a celé tělo dal do Prahy převést Karel IV. Tento hlavní patron pražské katedrály se stal i nebeským ochráncem naší země. Nejčastěji bývá zobrazován jako vznešený mladík, někdy s kotlem, v němž měl být umučen v horkém oleji, ale také se lvem nebo orlem či palmovou ratolestí jako znakem mučednictví. Hlavní individuální atribut sv. Víta je kohout.
Legenda o životě sv. Víta z webu https://www.vira.cz/texty/knihovna/kapitoly/svaty-vit)
O jeho životě se toho ví jen velmi málo a pokud snad něco, tak zprávy jsou o několik set let starší. Takže každá věta o něm může být uvozena slovy jako „pravděpodobně“ nebo „asi“.
Narodil se (asi) roku 297 na Sicílii. Zemřel (prý) v Římě roku 304. Když si tato dvě čísla porovnáme, zjistíme že mu mohlo být sedm let. To znamená zemřel pro Krista jako dítko druhé třídy základní školy. Jeho otec ho svěřil kojné a domácímu učiteli (dokázal bych si představit, že oba byli otroci). Ti Víta seznámili s Ježíšem. Když na císařský trůn zasedl Dioklecián, začala další vlna pronásledování. Do vězení se dostal i Vít. Jeho otec ho přemlouval, aby se zřekl své víry. Mohl se zříci přeci jen naoko. Ale Vít neuposlechl.
Dostal se do Říma, na císařský dvůr, kde se proslechlo, že uzdravuje nemocné. Zavolal si ho sám Dioklecián, který měl nemocného syna, Vítova vrstevníka. Vít ho uzdravil z epilepsie. Císař se mu za to odvděčil, že ho nechal vařit v oleji (neúspěšně), pak ho předhodil lvům (neúpěšně), nechal ho vláčet za koňmi (neúspěšně - když byl vláčen, nastalo zemětřesení a pohanské modly se kácely). Nakonec ho natáhli na skřipec a sťali.
Žádné komentáře:
Okomentovat