Alena Kučerová se proslavila díly z perforovaného plechu. A to z toho nejlevnějšího, jaký si v šedesátých letech mohla dovolit, dělaly se z něj konzervy. Ve svých grafikách znázorňovala plavání nebo koně. Dokud jí dělníci nevyhodili lis z okna.
Jak jste přišla na svoje perforované tisky, které jsou jedinečné nejenom v české, ale i světové grafice?
Byla jsem chudobná a neměla peníze na nové zinkové plechy, takže jsem byla nucená v železářství koupit si levné pocínované plechy, které byly po sedmi korunách. Jenže: dalo se do nich špatně rýt, a tak jsem začala pomocí šídla dírkovat, perforovat. Díky tlaku na plech se dá odstínit barva - dírka zůstane vždycky bílá a její okolí přechází do barevného valéru. Každý tisk přitom zůstává svůj, každý je jiný, vlastně originál. Já nejsem grafik, který by si od každé matrice nahromadil desítky kusů, dělám nejvíc několik tisků. Mě by nebavilo mít jich spoustu, co bych si taky s nimi počala?
Celý rozhovor s Petrem Volfem si můžete přečíst zde nebo si o paní Aleně a jejím životě a práci můžete přečíst zde
Žádné komentáře:
Okomentovat