 |
Zprávy v médiích o právě probíhajícím bienále architektury v Benátkách, zájem některých našich žáků o studium architektury a fakt, že krásné město na laguně je od Svinova vzdáleno jen pár hodin cesty autobusem, nás inspirovalo k uspořádání výletu do Itálie.
Vzhledem k
epidemiologickým opatřením bylo ještě před odjezdem nutné podstoupit také skoro
nekonečnou výpravu kolonkami formulářů a pak už hurá na cestu téměř plným objednaným autobusem (jelo nás 45 :)).
K břehům Jadranu jsme
se dostali za svítání a snad právě východ slunce nad vlnami moře tříštících se
o balvany mola nám, trochu rozlámaným po noci strávené v autobuse, dobil
baterky pro nadcházející celodenní túru za architekturou, a to nejenom tou,
která je v Benátkách několik staletí, ale i na největší architektonickou
výstavu na světě - na benátské bienále, hlavní cíl našeho výletu.
Hlavním tématem letošní
expozice byla otázka „Jak budeme žít spolu?“, kdy hlavní kurátor Hášim Sarkís,
libanonský architekt a děkan školy architektury a plánování Massachusettského technického
institutu (MIT) Hášima Sarkíse, pojal výstavu jako sérii dialogů, a navíc se
vším prolínaly palčivé otázky týkající se ekologické krize, témata
udržitelnosti, sociální nerovnosti atd.
Nejvíce času, přes tři
hodiny, jsme věnovali expozici v prostorách Arsenale, prohlídka pavilonů v
zahradě v Giardini už byla podstatně kratší.
Zmoženi výstavou jsme
se potom všichni rádi uvelebili na palubě vodního autobusu (vaporetta) a skoro
hodinu se kochali mnohem starší architekturou na březích kanálu la Grande,
důmyslně vybudovanou na dřevěných kůlech.
S ostrovním městem jsme
se rozloučili dlouhou procházkou, nevynechali jsme např. most Rialto, Dóžecí
palác či náměstí sv. Marka.
Arrivederci Venezia,
tak zase někdy příště :)
Více fotografií ZDE
Žádné komentáře:
Okomentovat