Domácí škola_POMLÁZKA

Spoustu návodů najdete na internetu a také na youtube, např.: https://www.youtube.com/watch?v=7vZ7IIWPngE

Moc hezky a interaktivně má zpracované téma Velikonoce ČT déčko: 

https://decko.ceskatelevize.cz/velikonoce/#

VELIKONOČNÍ SVÁTKY jsou časem, kdy si na talíři dopřáváme samé dobroty – nádivky, vajíčka, mazance nebo beránky. Jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem - oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému mělo dojít první neděli po prvním jarním úplňku a proto datum velikonoc nebývá stejné. Týdnu předtím se říká pašijový a během něho si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista – zradu, ukřižování a vzkříšení. 

Ruku v ruce s křesťanskou symbolikou jdou starší pohanské zvyky, oslavující příchod jara.

Neděli, která bezprostředně předchází velikonocům, se říká KVĚTNÁ NEDĚLE (letos 5. 4. 2020), označení „květná“ připomíná Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky, kdy ho zástupy nadšeně vítaly a mávaly ratolestmi. I když jsou jinak Velikonoce plné příprav velikonočních dobrot, o Květné neděli se péct nemělo. Lidé věřili, že by se zapekly i květy na stromech i loukách, a pak by nebyla žádná úroda.

Zatímco na Modré pondělí se začíná uklízet a na Šedivé úterý se vymetají pavučiny z koutů, o ŠKAREDÉ STŘEDĚ by se měly vymést saze z komína. Odtud přízvisko “Sazometná”. Pověry říkají, že základem je, abyste se v tento den nemračili, neškaredili. Jinak vám to prý zůstane.

Věřící si v tento den připomínají Jidášovu zradu. Hospodyňky zadělávají na Jidáše, sladké medové pečivo ve tvaru smyčky a připomíná tak Jidášovu zradu a smyčku na jeho oprátce poté, co se oběsil. 

O ZELENÉM ČTVRTKU byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli po celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když na zahrádce ještě před rozedněním zatřesete stromy, měly by urodit více ovoce. V ten den si křesťané připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.

Na VELKÝ PÁTEK si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Základním církevním zvykem je půst. Ostatní zvyky, které se v tento den dodržují, jsou pohanské. Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a také památná hora Blaník. V minulosti se věřilo, že se voda z horských pramenů mění na víno.

BÍLÁ SOBOTA je dnem vzkříšení a poslední dnem půstu pašijového týdne, zvony se vracejí z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. O Bílé sobotě můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se v ten den radují z příchodu Pána.

Na BOŽÍ HOD (neděle) se pekly a světily velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v ten den okusil posvěceného beránka, našel podle pověry ztracenou cestu v lesích.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ

Velikonoce končí starým zvykem, pomlázkou.  Žena nebo dívka má být o Velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá a oplátkou mužům darují vejce, která jsou symbolem „nového života“.